O jaký typ operace šlo a proč se jich v České republice provádí pouze několik do roka?
Pacient prodělal v minulých letech opakovaně operaci na břišní aortě a tepnách dolních končetin, s odstupem let přišel bohužel se závažnou komplikací, kdy jeho implantáty /cévní protézy/ podlehly infekci. V těchto případech je jediným řešením vyjmutí umělého materiálu z těla – zánět by jinak mohl způsobit prudké krvácení v místech, kde jsou protézy našity. Současně je třeba nalézt jiné řešení, jak zajistit prokrvení dolní části těla /od úrovně aorty a ledvinných tepen/.Tyto operace jsou v České republice raritní a několik jich provedly pouze pražské kliniky.
Jak jste při operaci postupovali – jaký je princip postupu v těchto případech?
Především - zákrok nelze provádět v jedné době. Jedná se o sekvenci cca 6 operací, mezi každou je časový interval 1 den až týden. Z organizmu se odstraňuje infekční materiál a nový sterilní se do těla implantuje, takže nový bypass je třeba vést tzv. extraanatomicky, zcela jinou cestou, než cévy v lidském těle probíhají. Pro krevní zásobení dolní části těla /od pupku po chodidla/ jsou jako zdrojové tepny využity hlavní cévní kmeny, zásobující horní končetiny.
Jaký byl postup v tomto konkrétním případě?
Pacient byl komplikovaný především proto, že měl zúžené i tepny pro horní končetiny, které jsme museli nejprve rozšířit. Zde nám pomohli intervenční radiologové, kteří nejprve pomocí tzv. angioplastiky hlavní cévní kmeny pro obě horní končetiny rozšířili a zavedli do nich stát, který brání jejich opětovnému zúžení. Když jsme si takto pacienta „připravili“, mohli jsme přistoupit k vlastní operaci. Od oblasti klíčních kostí jsme oboustranně propojili dlouhými bypassy podklíčkové tepny a tepny na stehnech. To byly 2 samostatné operace. Ani to však k prokrvení dolních končetin nestačilo a tak byly tyto bypassy prodlouženy - vpravo až na úroveň kotníku, vlevo na bérec.
Operace byly tedy rozfázované – ale stále dosud nebyly odstraněny původní protézy?
Musel být zvolen právě zmíněný postup – teprve potom co jsme tzv.revaskularizovali dolní končetiny, jsme mohli přistoupit k odstranění původního infikovaného materiálu. To bylo obtížné zejména v oblasti aorty, která byla v zánětlivém terénu křehká a otvor v ní jsme museli uzavřít žilní plastikou.
Jak operace zvládl pacient a jaký bude jeho další režim?
Postupně jsme provedli 6 operací v časovém horizontu 20 dní, každá operace trvala 4 - 5 hodin. I z toho je zřejmé, že provádět zákrok v jedné době by bylo neúnosné nejen pro pacienta, ale i pro operační skupinu. Pacient zvládl jednotlivé operace velmi dobře, vždy s přechodným pobytem na JIP. Celou dobu si přál být do vánoc doma, což se mu splnilo. Bude dlouhodobě sledován v naší poradně a musí dostávat antibiotika minimálně po dobu 3 měsíců.
Bylo nutné použít speciální typ cévní protézy?
V těchto případech se doporučuje využít materiálu s ionty stříbra, kterým je protéza impregnována a je tak odolnější k infekci. I my jsme ji v našem případě použili, jiný materiál není na trhu k dispozici.