"Starší kroniky zřejmě nemáme, jen rukopisné vzpomínky na konkrétní události. Ve dvou případech sahají do 18. století," uvedla Kulíšková.
Za cennější je považována kronika, kterou psal sedlák Josef Dlask v letech 1800 až 1853. Byl majitelem statku, který je dnes národní kulturní památkou ve správě turnovského muzea. "Většina sedláků se tehdy moc písemnictvím nezabývala ani neuměla moc dobře psát," konstatovala Kulíšková. Od jiných kronik se Dlaskova odlišuje tím, že vypovídá o každodenním životě venkovanů. "Psal velmi stručně až stroze. Jaká byla úroda, jaké panovalo počasí, co zajímavého se stalo v obci. Zmínka o dějinách českých či světových se objevuje jen sem tam. Je z toho patrné, že se běžní obyvatelé o nějakou vyšší politiku nezabývali," řekla historička.
Kniha s 200 stranami se už před sedmi lety dostala do programu Paměti světa, který připravilo UNESCO. Vzácná památka psána v českém jazyce je díky tomu přístupná široké veřejnosti na webu, laik si v ní ale těžko počte. Staré písmo i slova jsou pro něj často nesrozumitelná. Muzeum proto připravuje knižní vydání s přepisem a překladem do současné češtiny. "Pokud to dobře dopadne, chtěli bychom vydat edici ještě letos. Budeme žádat o grant, na tisk potřebujeme přes 100.000 korun," uvedla Kulíšková.
Na pohled přitažlivější je druhá vystavovaná kronika z roku 1843. Je ozdobná se spoustou vlepených obrázků a rytin. Jejím autorem je Jan Baptista Cejnar z Frýdštejna. "Byl to Dlaskův vrstevník, ale vzdělanec, panský úředník. Dochovali se čtyři jeho kroniky, z toho tři máme u nás v depozitáři. Zabýval se Frýdštejnskem a historií okolí a dával to do souvislosti s českými a evropskými dějinami. Byl spíše historik," dodala historička.
zdroj: ČTK