Pomáhají energetikům, odhalují praskliny v konstrukcích, hlídají zemědělské plodiny i lesy

Od kontroly lopatek elektráren po nahrazení rizikové lidské činnosti

Uplatní se v energetice, kde pomáhají hlídat rozvody vysokého napětí, monitorovat stav sloupů, nebo vyhledají porušená místa, například po bouřce. V řadě činností tak nahrazují lidský faktor, protože zvládají rychle monitorovat stav v linii mnoha kilometrů, a to i v nepřístupném terénu. Při obhlídce stavu sloupů také minimalizují poměrně rizikovou činnost lezců, kteří nastupují až v případě, že dron zjistí nějaký problém. 

Kromě ostrahy areálů klasických elektráren pomáhají i v případě alternativních energetických zdrojů – kontrolují stav solárních panelů i lopatek větrných elektráren. Kromě toho drony také monitorují stav plynovodů a teplovodů, kde dokáží s příslušným vybavením hlídat tepelné úniky a identifikovat tak místa, kde je porušené potrubí. 

Mosty, střechy i tepelné úniky

Stavaři drony využívají také v mnoha oblastech. Už při návrhu staveb je užitečné realizovat 3D mapování povrchu, které je přínosným podkladem zejména v liniovém a silničním stavitelství, ale i při navrhování rozlehlých areálů a budov v členitém terénu. Důležitá je úloha bezpilotních prostředků při sledování stavu budov – například v poslední době často zmiňovaných mostů. Drony pomohou odhalit praskliny a nerovnosti ve špatně dostupných částech budov, snímkování pomocí dronů se čím dál tím častěji využívá v přípravné fázi rekonstrukcí staveb. Dokáží ale také například hlídat rovné střechy, aby nedocházelo k jejich přetížení sněhem. Nesmíme zapomenout zmínit využití bezpilotních prostředků k posuzování energetické náročnosti budov, tedy měření tepelných úniků.

Sledují kondici plodin a rostlin, ale také hlídají úrodu

Drony najdou uplatnění i v zemědělství a lesnictví. V současné době mohou například pomoci při monitorování škod na polích i lesních porostech, které způsobuje dlouhodobé sucho, nebo sledovat vodní zdroje. Kontrolují kvalitu výsevu plodin, monitorují jejich růst; využívají se také pro postřik a hnojení zemědělských ploch a kontrolu provedení těchto činností.

Další příklad najdeme mezi projekty, které společnost Accenture uvedla ve své vizionářské studii Accenture Technology Vision 2018 jako konkrétní uplatnění internetu věcí společně s drony. Cílem projektu bylo vytvořit systém, který pomůže zemědělcům ochránit rozlehlé pozemky s pěstovanými plodinami. Rumunské farmy tak využívají drony pro sledování pohybu stád divokých zvířat, aby předešly škodám na svých polích. K nepřetržitému sběru dat využívají tři drony, které dělají každý den dva přelety, a monitorují tak 10 000 hektarů. Obrazové informace se automaticky posílají ke zpracování a systém rozešle varovná hlášení v případě, že zjistí přiblížení stáda zvěře ke sledovaným pozemkům. Tak je možné ochránit zemědělské plodiny, a zároveň zachovat zbytky přirozeného ekosystému v jejich sousedství.

Co by měly drony umět

Častým problémem, na který se při reálném využití dronů v České republice naráží je to, že mnoho přístrojů, které jsou proklamované jako profesionální, nezvládne fungovat za zhoršených povětrnostních podmínek. Limituje je také složitá příprava zařízení a komplikovanost obsluhy, která vyžaduje speciálně vyškoleného pracovníka. A životnost baterie, zvláště v zimě. 

„Bezpilotní prostředky pro profesionální využití by měly být opravdu využitelné, a to nejen za bezvětří a slunečného počasí, ale například i v mlze a sněhové vánici,“ říká Andrej Hronec zástupce Aeryon Skyranger v ČR. „Pro využití v terénu je pak důležité nejen to, zda je přístroj vybaven například termokamerou nebo vybavením pro noční pozorování, ale také, zda je možné tyto doplňky jednoduše a rychle instalovat a do několika minut po příjezdu uvést přístroj do chodu. Na těchto vlastnostech často záleží, zda je akce, která vyžaduje nasazení dronu, úspěšná či nikoli. A někdy jde i o záchranu životů.“