Nový páternoster voní dřevem a leskne se mosazí
Ve středu 12. srpna 2020 stiskl jablonecký primátor Jiří Čeřovský tlačítko, kterým opět uvedl do chodu po roční generální opravě radniční oběžný výtah. Návštěvníci hlavní budovy magistrátu tak budou moci kromě výtahu v západním křídle, přístupném od kina Radnice, využívat opět také páternoster. Je třeba však vzít v úvahu, že tento výtah se nehodí pro osoby tělesně hendikepované nebo s pohybovými problémy či pro děti bez doprovodu dospělých. Generální oprava včetně všech dřevěných a mosazných prvků, kterou provedla společnost Výtahy, s.r.o., vyšla na šest milionů korun bez DPH.
Páternoster - oběžný nebo oběhový výtah
Výtah s nepřetržitým řetězem kabin byl vynalezen v 19. století ve Velké Británii a jeho první exemplář se rozjel v Londýně v roce 1880. Do prvorepublikového Československa přišel ve dvacátých letech minulého století. V Česku je podle dostupných zdrojů v provozu asi 40 páternosterů, v jejich zlaté éře, v letech 1918-1989, jich jezdila zhruba stovka. Čtyři z celkového počtu jsou v Libereckém kraji – po dvou v Liberci a Jablonci, přičemž jeden jablonecký je právě v radnici.
V radnici slouží páternoster občanům léta, není však zcela původní. Ten, který procházel obnovou a nahradil původní oběžný výtah z doby vzniku radnice, pochází z osmdesátých let minulého století. „Nynější originální zařízení bylo vestavěno při rekonstrukci radnice v dobách socialismu s tím, že jeho životnost se předpokládala na 20–25 let. Výtah už dlouho přesluhoval. Vyrobila jej dnes již neexistující firma Transporta Praha a podle revizní knihy byl namontovaný v roce 1987, v provozu byl tedy 33 let,“ říká tajemník magistrátu Marek Řeháček s tím, že se výtah neustále opravoval a bezpečnostní prvky se dařilo udržovat v požadovaných standardech.
Původní byl motor a převodovky
Co však původní, tedy ze třicátých let minulého století, bylo, to byl motor, rozvodové a hnací převodovky. Ty opravou od svého vzniku nikdy neprošly, až v roce 2011. „Většinou se jednalo o opravy axiálních ložisek, které drží vodorovný tlak, protože při stavbě byl páternoster špatně uložen, nebyl přesně v osách,“ vysvětluje Řeháček s tím, že tehdejší oprava přišla městskou kasu na 146 tisíc korun a provedla ji firma Karel Sedlák Liftservis, která se specializuje na páternostery po celé republice a v Jablonci prováděla servis a revize radničního výtahu. Loni v srpnu si výtah však řekl dost a přestal fungovat úplně. Na řadu přišla skutečně generální oprava stroje i všech dřevěných částí.
Nový je mechanismus i dřevěné prvky
„Úmyslem opravdu generálně opravit oběžný výtah se město zabývalo už delší dobu. Vše souviselo s postupnými opravami interiéru radnice. A když výtah vypověděl loni službu, vyhlásili jsme výběrové řízení na generální opravu jako zakázku malého rozsahu s horním limitem investice do 6 milionů korun bez DPH. Trochu jsme se obávali, zda najdeme odvážnou firmu, která by se do projektu pustila a zároveň měla dostatek zkušeností s podobnou technikou, ale měli jsme štěstí,“ vzpomíná vedoucí oddělení vnitřní správy Eva Peukertová.
Do výběrového řízení se přihlásila společnost Výtahy, s.r.o., z Velkého Meziříčí. Výrobou a montáží výtahů se ve Velkém Meziříčí zabývají už od roku 1957. Nedlouho po založení provozovny vzniklo i jedno ze dvou učňovských středisek v tehdejším Československu. Od těch dob provozovna několikrát změnila majitele i název a zbytek podniku se po restituci v devadesátých letech stal základem nové společnosti VYTAHY, s.r.o. Ta se poměrně rychle rozvíjela a z původních 60 zaměstnanců se rozrostla na 160. Dnes patří k největším výrobcům výtahů v republice, zabývá se ale také jejich opravami, a to i těch oběžných. O tom, že se v opravách páternosterů vyznají, svědčí fakt, že jejich rukama prošel oběžný výtah na VUT Brno, nebo ten na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. A mnoho dalších.
Při opravě toho jabloneckého se demontovaly nejprve všechny kabiny, které jsou, až na ocelovou konstrukci, kompletně nové, a vyměnil se celý mechanismus včetně pohonu. Ten je speciální a zcela originální. „Zařízení páternosteru muselo být vyrobeno na míru,“ sděluje Peukertová. Hotovo bylo doslova do roka a do dne.
Největší problém byly řetězy
„Stav radničního páternosteru byl špatný kvůli velkému opotřebování pohyblivých dílů,“ konstatuje Jan Pavelec, vedoucí technického úseku firmy Výtahy, s.r.o. „Asi největším problémem byly nosné řetězy, na kterých se po dlouhém provozu nestejnoměrně zvětšila oka. Proto se řetězy nahradily, stejně tak hnací polygonová kola s hnacími předlohami. Opravili jsme převodové skříně a ocelové rámy kabin, kompletně nová je truhlářská část páternosteru,“ vypočítává neduhy radničního výtahu Pavelec s tím, že nečekané záležitosti se objeví skoro vždy. „Při původní montáži páternosteru byla špatně namontována řetězová vodítka, jež vedou nosný řetěz, proto jsme je museli usadit nově.“
Krásné, nové jsou všechny součásti stroje, novotou voní všech 14 dřevěných kabin výtahu, které jsou opatřené mosaznými pásy při podlaze i dřevěnými madly s mosaznými díly. „Podobu páternosteru jsme se ve spolupráci s pracovníky památkové péče snažili přiblížit stylu, v němž navrhl architekt Karl Winter budovu radnice. A to včetně podlahových krytin v kabinách. Ty byly v radnici původně zelené, jak jsme zjistili v prostoru stavebního archivu,“ říká Eva Peukertová. „Ale sehnat tmavě zelené lino, které by se podobalo původnímu, bylo složité již při výměně podlahové krytiny na balkónu zasedací místnosti. K našemu překvapení jsme ve firemním vzorníku dodavatele výtahu objevili barvu téměř totožnou s původními vzorky.“
A tak se nové kabiny opět chlubí půvabným interiérem završeným podlahou v téměř původním odstínu a naleštěnými doplňky z mosazi.
Výtahy podle Karla Wintera
Jablonecká radnice byla v době svého otevření, tedy v roce 1933, jednou z nejmodernějších budov. O tom svědčí také vybavení hned několika elektrickými výtahy. Pro osobní dopravu sloužily osobní výtah u severozápadního schodiště a páternoster při hlavním schodišti. K přepravě materiálu různého charakteru pak zaměstnanci používali výtah na jídlo z restaurační kuchyně do kavárny, výtahy na pivo a víno a samostatný výtah na transport sudů do suterénního radničního sklípku, respektive do skladů. Zázemí budovy doplňoval ještě výtah na popel v kotelně (zdroj: Jablonecká radnice 1931-1933: Příběh stavby architekta Karla Wintera; J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros).
I páternostery mají svá nej
„Například páternoster v Pečkově paláci má stroj a strojovnu umístěnou pod nejnižší stanicí, tedy dole vedle šachty. Nejvyšší páternoster v Česku je na Krajském úřadě v Liberci s 35 kabinami a 18 stanicemi,“ upozorňuje Jan Pavelec a dodává, že za první republiky byl páternoster z Baťova mrakodrapu nejvyšší ve střední Evropě. Ten jablonecký má kabin 14 a pět stanic.
