Liberecký robot na mytí oken se už dá využít v praxi

Vědci z Technické univerzity v Liberci pokročili ve vývoji robota na mytí skleněného opláštění výškových budov natolik, že ho nabídnou firmám k praktickému využití. Univerzitě se už hlásí první zájemci. Novinářům to řekl vedoucí výzkumného týmu František Novotný. Robota podle něj zatím testovali jen uvnitř, nejpozději na jaře ho vyzkouší na osmipodlažní budově rektorátu.

První prototyp robota univerzita představila před pěti lety, tehdy se uměl pohybovat jen dozadu a dopředu a nebyl schopen nést technologie na mytí oken nebo kamery a další senzory k odhalení případných závad na plášti budovy. Robot druhé generace to vše umí a k tomu se pohybuje všemi směry. Na pohled navíc vypadá lépe, než jeho předchůdce. Kryt je v červenobílé barvě a připomíná logo univerzity.
 
Metrovou vzdálenost urazí robot zhruba za minutu, což odpovídá rychlosti, s jakou se pohybuje živý umývač oken. Podle Novotného i jejich robot bude potřebovat obsluhu, která ale klidně může sedět v křesle pod budovou. "Bude ho ovládat na dálku," uvedl Novotný. Kdyby nesl robot i baterie, jeho váha by byla neúměrná. I tak váží 48 kilogramů, navíc je schopen nést až dvacetikilogramovou nástavbu. Stroj se na skle drží s pomocí čtyř nohou a 28 přísavek, jeho pohyb podle Novotného připomíná krokodýla.
 
Novotný věří tomu, že jejich robot uplatnění v praxi najde i s ohledem na rostoucí počet stavěných výškových budov. "Toto je jedna z prvních vlaštovek. V tuzemsku určitě a i v širším okolí aplikací, které jsou skutečně úspěšné, mnoho není," upozornil. Údržba pláště jedné výškové budovy se podle něj pohybuje řádově ve stovkách tisíc až milionech korun. "Domníváme se, že takový systém by umožnil za stejné peníze údržbu dělat častěji nebo při stejném rytmu jít cestou významných úspor v provozu," dodal.
 
Vývoj robota je součástí projektu, na který univerzita získala evropsku dotaci 33,6 milionu korun. Podle rektora univerzity Zdeňka Kůse by smyslem většiny projektů vědců mělo být jejich úspěšné zavádění do praxe. V Liberci se jim to podle něj daří. "Ročně na licenčních poplatcích z průmyslu získáváme tři až čtyři miliony korun," uvedl Kůs. Univerzita se také snaží, aby se firmy přímo podílely na jejich projektech. Například cílem výzkumného centra pro nanomateriály a pokročilé technologie, které otevřela univerzita loni na podzim, je ročně od firem získat desítky milionů korun ročně.
 
zdroj: ČTK